Různé dotazy

Pokud je vše dobře nastaveno, nemovitosti svým klientům prodáváme v 90 % případů do 45 dní. Dle statistik se nemovitosti v ČR prodávají v průměru 5 měsíců. Každý případ je individuální a vždy záleží na tom, zda prodejní cena nemovitosti odpovídá reálné tržní ceně a jak je nemovitost připravena k prodeji a jaké všechny možné nástroje byly použity k té nejlepší propagaci, která zajistí rychlý prodej.

Uzavřeme společně zprostředkovatelskou smlouvu na prodej vaší nemovitosti, která přesně definuje podmínky prodeje. Zprostředkovatelská smlouva je především závazek naši realitní kancelář, kde máte vysloveně řečeno, co pro úspěšný prodej udělá náš specializovaný realitní makléř. Váš realitní makléř se následně touhle smlouvou prokazuje zájemcům o vaši nemovitost, jako důkaz, že je oprávněn vaši nemovitost nabízet k prodeji. Tato smlouva ubezpečuje budoucí kupující, že můžou bez obav složit rezervační zálohu na nemovitost a bezpečně a rychle ji koupit.

Naše realitní kancelář OPENREALITY vaši nemovitost profesionálně prezentuje na předních realitních serverech a také na dalších méně známých serverech, které jsou ovšem také potřebné pro kompletní prezentaci nemovitosti. Celkem inzerujeme na 28 inzertních serverech. Inzerujeme také na našich Facebookových stránkách naší realitní kanceláře a na Facebookových stránkách realitního makléře, vytváříme webové stránky nemovitosti a celkově máme nastavenou marketingovou strategii prezentace nemovitosti. Oslovujeme také klienty v našem interním poptávkovém systému, který je propojený s poptávkovým systémem sesterské firmy. Dále také nabízíme v systémech jiných realitních kanceláří, abychom dokonale pokryli celý realitní trh a vaši nemovitost tak prodali rychle a výhodně.

Váš osobní realitní makléř vám představí tři možné způsoby prodeje nemovitosti zatížené hypotékou a společně zvolíte nejlepší způsob prodeje. Následně veškerou komunikaci s bankou přebere náš hypoteční specialista. Nesplacená hypotéka není při prodeji překážkou, úvěr lze refinancovat.

Váš osobní realitní makléř převezme komunikaci s exekutorem a věřiteli, případné vyplacení zástavy provedeme z vlastních zdrojů. Naše oddělení tj. realitní pohovost, které se zabývá prodejem nemovitostí zatížených exekucí a insolvencí, zná veškeré možnosti, jak váš dům oddlužit, prodat a vám tak pomoci.

Tržní cenu určujeme podle přesně daných kritérií, které zadáme do tržního ocenění nemovitosti. Vyhodnocujeme prodej nemovitostí v okruhu 5000 metrů vzdálených od vaší nemovitosti a to za poslední rok. Cenu nemovitostí také určujeme na základě již zrealizovaných prodejů v dané lokalitě, znalosti trhu a to především porovnáním s konkurenčními nabídkami.

Za podání každého návrhu na vklad se vybírá správní poplatek ve výši 2.000,- Kč.

Poplatek se hradí v hotovosti na pokladně katastrálního úřadu při podání návrhu na vklad nebo kolkovými známkami/převodem z účtu. Záleží na dohodě, je-li poplatníkem prodávající nebo kupující.

Katastrální úřad musí o návrhu na vklad rozhodnout do 30 dnů. Jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace, že byla vyznačena v katastru nemovitostí plomba. Vklad na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu provede katastrální úřad bez zbytečného odkladu od povolení vkladu.

Vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni při prodeji budovy nebo její ucelené části zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti. Zároveň jsou povinni při prodeji nebo při pronájmu budovy, resp. její ucelené části, zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech. Tuto povinnost mají i v případě při pronájmu budovy, od 1. ledna 2016 pak i při pronájmu ucelené části budovy (ucelenou částí budovy se rozumí podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena). Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky. Jinak řečeno, společenství vlastníků jednotek zajistí zpracování PENB a ten pak mohou používat všichni vlastníci. Naše společnost zajišťuje vypracování PENB.

Nejlepší hypotéku lze získat jen srovnáním všech hypotečních produktů na trhu. Za více než 15 let na trhu jsme zprostředkovali stovky smluv, tudíž naše pozice při vyjednávání s bankovními institucemi Vám zajistí vždy lepší nabídku. Rádi Vám pomůžeme:

  • s analýzou Vašich možností

  • s výběrem možností a způsobu financování

  • s přípravou dokumentů pro úvěr

  • s komunikací s bankou

  • s podáním návrhu na vklad zástavního práva na katastrální úřad

  • přijďte k nám s konkrétní nabídkou a my Vám zajistíme lepší

Zákony

ČÁST PRVNÍ
REALITNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některé podmínky poskytování
realitního zprostředkování a některá práva a povinnosti s tím
související.

§ 2
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) realitním zprostředkováním činnost, jejímž účelem je
zprostředkovat uzavření realitní smlouvy,
b) realitním zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje
realitní zprostředkování,
c) smlouvou o realitním zprostředkování smlouva o
zprostředkování, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že
zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy,
d) realitní smlouvou smlouva o nabytí
1. vlastnického práva k nemovité věci, nebo
2. práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo
požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná
o ubytování.

§ 3
(1) Realitní zprostředkování zahrnuje vždy vyhledání toho,
kdo má zájem o uzavření realitní smlouvy se zájemcem.
(2) Realitní zprostředkování zahrnuje zpravidla
a) poskytnutí inzertní služby,
b) posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové
ceny,
c) zpracování marketingu nemovité věci,
d) zajištění prohlídky nemovité věci,
e) obstarání stavebně technické dokumentace související s
nemovitou věcí,
f) zprostředkování poskytnutí právních služeb,
g) zprostředkování úschovy za účelem zajištění plnění z realitní
smlouvy.

§ 4
(1) Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané
záležitosti není oprávněn nabízet
a) úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy,
b) zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než
bankou, zahraniční bankou vykonávající v České republice činnost
prostřednictvím pobočky, notářem, advokátem nebo v souvislosti s
exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem.
(2) Na žádost zájemce podanou v písemné formě na
samostatné listině může realitní zprostředkovatel poskytnout
úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní
smlouvy, pokud
a) smlouva o úschově je v písemné formě,
b) účet u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice
činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního
družstva (dále jen "banka"), na kterém jsou uloženy peněžní
prostředky, je
1. zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy,
2. veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve
veřejném rejstříku,
c) informuje banku v souladu se zákonem o bankách o tom, že
majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba,
d) o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov,
která zahrnuje
1. identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je
uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a
příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále
místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství;
jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu,
odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a
identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen,
též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou
osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo
dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo
přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího
statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti;
případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě
jednal, a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a
identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v
obdobném postavení,
2. údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce,
3. datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,
4. údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené
realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z
úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto
podmínek realitnímu zprostředkovateli,
5. označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní
prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby,
která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
6. datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci.
(3) Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání
z úschovy lze jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze
peněžní prostředky předat.
(4) Současně s poskytnutím první úschovy peněžních
prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informuje
realitní zprostředkovatel o této skutečnosti obecní živnostenský
úřad.
(5) Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní
prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní
smlouvy.

§ 5
(1) Realitní zprostředkovatel musí být bezúhonný1). Za
bezúhonnou se pro potřeby tohoto zákona nepovažuje osoba, která
byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním
realitního zprostředkování, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla
odsouzena.
(2) Je-li realitní zprostředkovatel právnickou osobou, musejí
být bezúhonní jeho skutečný majitel podle zákona o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu a fyzická osoba, která je členem jeho statutárního orgánu,
zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení
obdobném postavení člena statutárního orgánu.
(3) Fyzická osoba podle odstavce 2 je před ustavením do
funkce povinna zakladatelům právnické osoby nebo orgánu, který je
oprávněn ji do funkce ustavit, oznámit, zda splňuje požadavek
bezúhonnosti. Přestane-li požadavek bezúhonnosti splňovat po svém
ustavení do funkce, oznámí to fyzická osoba bez zbytečného
odkladu realitnímu zprostředkovateli, popřípadě i tomu, kdo ji
zmocnil k výkonu funkce.
(4) Realitní zprostředkovatel odvolá bez zbytečného odkladu
fyzickou osobu, která nesplňuje požadavek bezúhonnosti, z funkce
člena statutárního orgánu nebo z postavení obdobného postavení
člena statutárního orgánu, jakmile se o tom dozví, nezanikla-li jeho
funkce nebo postavení jiným způsobem.
(5) Právnická osoba, která je členem statutárního orgánu
realitního zprostředkovatele, odvolá bez zbytečného odkladu
zmocnění fyzické osobě, která ji při výkonu funkce zastupuje,
jakmile se dozví, že přestala splňovat požadavek bezúhonnosti, a
pověří zastupováním jinou fyzickou osobu. Nesplní-li právnická
osoba tuto povinnost, realitní zprostředkovatel ji odvolá z funkce bez
zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.

§ 6
(1) Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky
výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany
jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1
písm. a) živnostenského zákona. U osob, které nejsou občany České
republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se
bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b)
živnostenského zákona a výpisem z evidence Rejstříku trestů,
nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen
trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České
republiky.
(2) Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad
oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí.
Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení
bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí
trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. V případě, že
rozhodnutí bylo vydáno soudem cizího státu, je živnostenský úřad
oprávněn si vyžádat od osoby uvedené v odstavci 1 větě druhé
předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu.
(3) Za účelem zjištění dodržování povinností podle § 5 odst.
2 Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu dálkový
přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího
veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Nelze-li zjistit
skutečného majitele z těchto údajů, předloží realitní
zprostředkovatel na výzvu živnostenského úřadu výpis z evidence
obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích a v případě, že v
takové evidenci není zapsán, čestné prohlášení, ve kterém uvede
identifikační údaje všech svých skutečných majitelů. Realitní
zprostředkovatel je povinen na výzvu živnostenského úřadu u osob
podle § 5 odst. 2 doložit doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) nebo b)
živnostenského zákona, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku
trestů, a opis pravomocného rozhodnutí soudu cizího státu podle
odstavce 2.

§ 7
Pojištění realitního zprostředkovatele

(1) Realitní zprostředkovatel musí být po celou dobu výkonu
své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zájemci újmu
způsobenou výkonem realitního zprostředkování, s limitem
pojistného plnění nejméně ve výši 1 750 000 Kč na jednu pojistnou
událost a nejméně ve výši 3 500 000 Kč pro případ souběhu více
pojistných událostí v jednom roce.
(2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u
pojistitele, který je podle zákona upravujícího pojišťovnictví
oprávněn provozovat toto pojištění na území České republiky, a
musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila
5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění.
(3) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1
vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského
zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.
(4) Realitní zprostředkovatel předloží Ministerstvu pro
místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") do 10 pracovních dnů ode dne
uzavření smlouvy o pojištění stejnopis nebo úředně ověřenou kopii
této smlouvy. Obdobně postupuje realitní zprostředkovatel při každé
změně smlouvy o pojištění, která má vliv na změnu limitu pojistného
plnění nebo výše sjednané spoluúčasti, a v případě výpovědi nebo
odstoupení od smlouvy o pojištění ministerstvo o této skutečnosti
informuje.
(5) Limity pojistného plnění podle odstavce 1 se snižují na
50 % realitním zprostředkovatelům, kteří jsou na základě smlouvy
uzavřené v písemné formě s jinou právnickou osobou, jež je
realitním zprostředkovatelem, oprávněni poskytovat realitní
zprostředkování pouze jménem takové právnické osoby nebo svým
jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní
značky takové právnické osoby.

§ 8
(1) Realitní zprostředkovatel předloží zájemci na vyžádání
pojistku potvrzující uzavření pojistné smlouvy podle § 7.
(2) Realitní zprostředkovatel podle § 7 odst. 5 předloží
zájemci na vyžádání smlouvu uzavřenou s realitním
zprostředkovatelem, jehož jménem, či s nezaměnitelným užitím jeho
obchodního jména či obchodní značky, je oprávněn poskytovat
realitní zprostředkování.

§ 9

Smlouva o realitním zprostředkování

(1) Realitní zprostředkovatel poskytuje realitní
zprostředkování na základě smlouvy o realitním zprostředkování.
(2) Smlouva o realitním zprostředkování vyžaduje písemnou
formu. Námitku neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy může
vznést pouze zájemce.

§ 10
(1) Smlouva o realitním zprostředkování obsahuje také
a) označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání
b) výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob
jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná,
c) výši provize, nebo způsob jejího určení.
(2) Není-li při uzavírání smlouvy o realitním
zprostředkování některý z údajů podle odstavce 1 písm. a) nebo b)
znám, ujedná se alespoň obecným způsobem.
(3) Neobsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování údaje
podle odstavce 1, je neplatná. Námitku neplatnosti může vznést
pouze zájemce.

§ 11
(1) Realitní zprostředkovatel předá zájemci o nabytí
vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo
s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt
nebo nebytový prostor, nejpozději v den uzavření smlouvy o
realitním zprostředkování výpis z veřejného seznamu k předmětu
realitního zprostředkování, jestliže je v něm zapsána nemovitá věc,
jejíž je tento předmět součástí. Není-li předmět převodu, nebo
předmět užívání nebo požívání zapsán jako jednotka ve veřejném
seznamu, předá realitní zprostředkovatel zájemci výpis z veřejného
seznamu, ve kterém je zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět
součástí.
(2) Výpis z veřejného seznamu podle odstavce 1 musí
prokazovat stav evidovaný v tomto seznamu ne starší než 3 pracovní
dny přede dnem uzavření smlouvy o realitním zprostředkování.
Tento výpis může být pořízen i dálkovým přístupem a za účelem
přiložení ke smlouvě o realitním zprostředkování převeden do
listinné podoby prostým vytištěním.
(3) Jestliže realitní zprostředkovatel nepředá zájemci výpis
podle odstavce 1, je zájemce oprávněn odstoupit od smlouvy o
realitním zprostředkování ve lhůtě do 14 dnů ode dne jejího
uzavření.

§ 12
Informační povinnost

(1) Realitní zprostředkovatel je povinen poskytnout zájemci
o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež
obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat
nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, informace o konkrétních
závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo
předmětu užívání nebo požívání, které plynou z veřejných seznamů,
a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem
ke své odborné způsobilosti měl vědět.
(2) Obsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování
ujednání podle § 10 odst. 2, poskytne realitní zprostředkovatel
zájemci informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích
na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání podle
odstavce 1 a předá mu výpis z veřejného seznamu podle § 11 odst.
1 nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu,
nebo předmět užívání nebo požívání zájemci a realitnímu
zprostředkovateli znám.
(3) Realitní zprostředkovatel poskytne zájemci informaci o
výši provize nebo způsobu jejího určení v případě, že tato byla
ujednána ve smlouvě o realitním zprostředkování uzavřené mezi
realitním zprostředkovatelem a třetí osobou ke stejnému předmětu
převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání.
(4) Nepředá-li realitní zprostředkovatel zájemci informace
podle odstavců 1 a 3 nejpozději při uzavření smlouvy o realitním
zprostředkování nebo informace podle odstavce 2 nejpozději do 14
dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu, nebo předmět
užívání nebo požívání zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám,
může zájemce od smlouvy o realitním zprostředkování odstoupit.

§ 13
Prohlásil-li zájemce, že se seznámil s písemnostmi, na které
odkazuje smlouva o realitním zprostředkování, a vyplývají-li z
okolností vážné pochybnosti, zda k tomu skutečně došlo, musí tuto
skutečnost prokázat realitní zprostředkovatel.

§ 14
Ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze uložit
zájemci, který je spotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu
nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.

§ 15
Smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve
stejné listině jako realitní smlouva. Námitku neplatnosti může vznést
pouze zájemce. Vznesením námitky neplatnosti nejsou dotčena
práva a povinnosti smluvních stran z dalších smluv obsažených v
listině podle věty první.

§ 16
Ke splnění nebo zajištění splnění dluhu vyplývajícího ze
smlouvy o realitním zprostředkování uzavřené mezi realitním
zprostředkovatelem a zájemcem, který je spotřebitelem, nelze použít
směnku nebo šek.

§ 17
Výhradní realitní zprostředkování
(1) Výhradním realitním zprostředkováním se rozumí
ujednání mezi realitním zprostředkovatelem a zájemcem učiněné
ohledně konkrétního předmětu převodu, nebo předmětu užívání
nebo požívání spočívající v omezení práva zájemce na uzavření
smlouvy o realitním zprostředkování o stejném předmětu převodu,
nebo předmětu užívání nebo požívání s jiným realitním
zprostředkovatelem, jakož i práva zájemce na uzavření realitní
smlouvy bez součinnosti realitního zprostředkovatele.
(2) Ujednání o výhradním realitním zprostředkování může
nabýt účinnosti nejdříve dnem uzavření smlouvy o realitním
zprostředkování mezi týmiž smluvními stranami a ohledně téhož
předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání.
(3) Na ujednání o výhradním realitním zprostředkování,
které není obsaženo ve smlouvě o realitním zprostředkování, se
použijí § 9 odst. 2 a § 13 obdobně.
(4) Výhradní realitní zprostředkování lze se zájemcem, který
je spotřebitelem, ujednat jen na dobu určitou, nejdéle však na dobu
6 měsíců. Tato doba může být opakovaně prodloužena. Prodloužení
lze ujednat nejdříve 30 dnů přede dnem uplynutí ujednané doby.

§ 18
Výpověď

Bylo-li realitní zprostředkování se spotřebitelem ujednáno
na dobu neurčitou, výpovědní doba může činit nejvýše 1 měsíc.

§ 19
Provize

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je provize splatná nejdříve
dnem uzavření realitní smlouvy.
(2) Ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem
uzavření realitní smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky
účinnosti realitní smlouvy, lze jen tehdy, jestliže smlouva o realitním
zprostředkování obsahuje poučení o tom, že splatnost provize není
vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací
podmínky účinnosti realitní smlouvy. Splatnost provize může být v
těchto případech vázána nejdříve na obstarání příležitosti zájemci k
uzavření realitní smlouvy.
(3) Je-li se zájemcem, který je spotřebitelem, ujednána
záloha na provizi, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize.
(4) Byla-li smlouva, k jejímuž uzavření se vztahoval vznik
práva realitního zprostředkovatele na provizi, uzavřena z důvodu
nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti
realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy o
realitním zprostředkování, nemá realitní zprostředkovatel právo
požadovat provizi po zájemci, který je spotřebitelem.

§ 20
Kontrola

(1) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 5
vykonávají obecní živnostenské úřady. Živnostenský úřad je
oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona
o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů
a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 4
vykonávají obecní živnostenské úřady.
(3) Kontrolu nad dodržováním povinností podle § 7 odst. 1,
2 a 4 vykonává ministerstvo.
(4) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění
realitnímu zprostředkovateli, který nezajistí, aby jeho skutečným
majitelem byla osoba splňující podmínky bezúhonnosti podle § 5
odst. 1, nebo neodvolá fyzickou osobu podle § 5 odst. 4 nebo
právnickou osobu podle § 5 odst. 5 věty druhé.

§ 21
Přestupky

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako
realitní zprostředkovatel dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 4,
b) není pojištěna podle § 7 odst. 1 nebo 2, nebo
c) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).

§ 22
Projednávání přestupků

Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. a) projednávají obecní
živnostenské úřady. Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. b) a c)
projednává ministerstvo.

§ 23
Přechodná ustanovení

1. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a
povinností z porušení smluv, jejichž účelem je realitní
zprostředkování, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.
2. Podnikatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona poskytoval realitní zprostředkování v rámci živnosti
ohlašovací volné "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách
č. 1 až 3 živnostenského zákona" uvedené v příloze č. 4 k zákonu č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je
povinen splnit podmínku podle § 7 odst. 1 a 2 tohoto zákona
nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 24

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č.
591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb.,
zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994
Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č.
237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb.,
zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997
Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.
79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb.,
zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998
Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č.
356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000
Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č.
123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb.,
zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000
Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.
309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb.,
zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001
Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č.
256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb.,
zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002
Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č.
281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona
č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb.,
zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003
Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č.
38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004
Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č.
95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb.,
zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005
Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č.
76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb.,
zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006
Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č.
191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb.,
zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006
Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č.
270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb.,
zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb.,
zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010
Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č.
350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb.,
zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č.
119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb.,
zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012
Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č.
234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb.,
zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013
Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č.
267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb.,
zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016
Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č.
258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb.,
zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017
Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č.
289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb.,
zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č.
277/2019 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 "ŽIVNOSTI VÁZANÉ" v sloupci 1 se za
živnost "Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové
evidence" vkládá nová živnost "Realitní zprostředkování", ve
sloupci 2 se vkládá nový text
"a) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v
oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na
ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti
vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu
a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo
získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti
vzdělávání,
b) vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a
absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č.
111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na
státem akreditovaném ústavu,
c) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní
zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele
podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*)"
a ve sloupci 3 se vkládá nový text "*) zákon č. 179/2006 Sb., ve
znění pozdějších předpisů".
2. V příloze č. 4 "ŽIVNOST VOLNÁ" obor činnosti 58 zní:
"58. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí".
3. V příloze č. 5 "Seznam živností, jejichž výkon je
podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími
odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto
činností" v sloupci 1 se za živnost "Obchod se zvířaty určenými pro
zájmové chovy" vkládá nová živnost "Realitní zprostředkování", ve
sloupci 2 se vkládá nový text
"a) vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním
programu v oblasti vzdělávání Právo, v oblasti vzdělávání
Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo
marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se
zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo
obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na
vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní
zkouškou a 1 rok praxe v oboru,
c) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele
podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*),
d) doklad o tříleté praxi v oboru v nezávislém postavení (§ 420
občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
e) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního
předpisu**)"
a ve sloupci 3 se vkládá nový text
"*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů".
§ 25
Přechodná ustanovení
1. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona oprávněn poskytovat realitní zprostředkování v rámci
živnosti ohlašovací volné "Výroba, obchod a služby neuvedené v
přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" a hodlá v poskytování
realitního zprostředkování pokračovat, je povinen před uplynutím
doby 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ohlásit
živnostenskému úřadu vázanou živnost "Realitní zprostředkování" a
doložit doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti
pro provozování této vázané živnosti, jinak uplynutím této doby jeho
oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci výše
uvedené živnosti ohlašovací volné zaniká. Úkony provedené podle
věty první nepodléhají správnímu poplatku.
2. Realitní zprostředkovatel je povinen zajistit splnění
povinností stanovených v § 7 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve
znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č.
130/2008 Sb. a zákona č. 289/2017 Sb., nejpozději do 2 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách
§ 26

V § 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona
č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb.,
zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 156/2010
Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se na konci textu odstavce 6 doplňují
slova "nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do
úschovy podle zákona o realitním zprostředkování".

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 27

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
______________________________________________________
______
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne
20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní
peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise
2006/70/ES.

Nájem

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

§ 2201

Základní ustanovení

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

§ 2202

Předmět nájmu

(1) Pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

(2) Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy.

§ 2203

Je-li pronajatá věc zapsána do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i nájemní právo, pokud to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem nájemce.

§ 2204

(1) Neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

(2) Ujednají-li strany nájem na dobu určitou delší než padesát let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době.

Pronajímatel

§ 2205

Nájemní smlouva pronajímatele zavazuje

a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,

b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,

c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

§ 2206

(1) Pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak v den následující poté, co jej o to nájemce požádá.

(2) Pronajímatel odevzdá nájemci věc se vším, co je třeba k řádnému užívání věci.

§ 2207

(1) Po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce.

(2) Pronajímatel neodpovídá za vadu, o které v době uzavření nájemní smlouvy strany věděly a která nebrání užívání věci.

§ 2208

(1) Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

(2) Nájemce má právo započíst si to, co může podle odstavce 1 žádat od pronajímatele, až do výše nájemného za jeden měsíc; je-li doba nájmu kratší, až do výše nájemného.

(3) Neuplatní-li nájemce právo podle odstavce 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění.

§ 2209

Během nájmu pronajímatel nemá právo o své vůli pronajatou věc měnit.

§ 2210

(1) Ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci.

(2) Trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu.

(3) Jedná-li se o takovou opravu, že v době jejího provádění není možné věc vůbec užívat, má nájemce právo, aby mu pronajímatel dočasně poskytl k užívání jinou věc, nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

§ 2211

Ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.

§ 2212

(1) Uplatňuje-li třetí osoba vlastnické nebo jiné právo k věci nebo žádá-li vydání nebo vyklizení věci, nájemce to pronajímateli oznámí; požádá-li o to, poskytne mu pronajímatel ochranu.

(2) Neposkytne-li pronajímatel nájemci dostatečnou ochranu, může nájemce nájem vypovědět bez výpovědní doby.

(3) Bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.

Nájemce

§ 2213

Nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

§ 2214

Nájemce oznámí pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl.

Podnájem

§ 2215

(1) Souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

(2) Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.

(3) Užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

§ 2216

Umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.

Nájemné

§ 2217

(1) Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

(2) Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.

§ 2218

Nájemné se platí měsíčně pozadu.

Další práva a povinnosti stran

§ 2219

(1) Oznámí-li to pronajímatel předem v přiměřené době, umožní mu nájemce v nezbytném rozsahu prohlídku věci, jakož i přístup k ní nebo do ní za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci. Předchozí oznámení se nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(2) Vzniknou-li nájemci činností pronajímatele podle odstavce 1 obtíže, které nejsou jen nepodstatné, má nájemce právo na slevu z nájemného.

§ 2220

(1) Nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.

(2) Provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby.

Změna vlastnictví

§ 2221

(1) Změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

(2) Převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.

§ 2222

(1) Strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci. Při opačném ujednání má pronajímatel právo nájem vypovědět do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, kdo je nájemcem, a nájemce do tří měsíců poté, co se o změně vlastníka dozvěděl.

(2) Neměl-li nový vlastník rozumný důvod pochybovat, že kupuje věc, která není pronajata, má právo vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, že je věc pronajata a kdo je nájemcem. Nájemcova práva vůči osobě, se kterou nájemní smlouvu uzavřel, nejsou dotčena.

(3) Jedná-li se o nemovitou věc, je výpovědní doba tříměsíční. Jedná-li se o movitou věc, je výpovědní doba jednoměsíční.

§ 2223

Strana, která nájem vypoví, poskytne druhé straně přiměřené odstupné.

§ 2224

Byl-li pronajat byt, ve kterém nájemce bydlí, nemá pronajímatel právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. K opačnému ujednání se nepřihlíží.

Skončení nájmu

§ 2225

(1) Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

(2) Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

§ 2226

(1) Zanikne-li věc během doby nájmu, nájem skončí.

(2) Zanikne-li věc během doby nájmu zčásti, má nájemce právo buď na přiměřenou slevu z nájemného, anebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

§ 2227

Stane-li se věc nepoužitelnou k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a to z důvodů, které nejsou na straně nájemce, má nájemce právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.

§ 2228

(1) Užívá-li nájemce věc takovým způsobem, že se opotřebovává nad míru přiměřenou okolnostem nebo že hrozí zničení věci, vyzve ho pronajímatel, aby věc užíval řádně, dá mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na možné následky neuposlechnutí výzvy. Výzva vyžaduje písemnou formu a musí být nájemci doručena.

(2) Neuposlechne-li nájemce výzvy podle odstavce 1, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.

(3) Hrozí-li však v případě uvedeném v odstavci 1 naléhavě vážné nebezpečí z prodlení, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby, aniž nájemce vyzval k nápravě.

(4) Pronajímatel má právo postupovat stejně, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, nezaplatí-li nájemce nájemné ani do splatnosti příštího nájemného.

§ 2229

Nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.

§ 2230

(1) Užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

§ 2231

(1) Nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

(2) Výpověď nemusí být odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

§ 2232

Porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

§ 2233

(1) V době tří měsíců před skončením nájmu, je-li stranám den skončení nájmu znám, umožní nájemce věci, která má být znovu pronajata, zájemci o nájem přístup k věci v nezbytném rozsahu za účelem prohlídky v přítomnosti nájemce a pronajímatele; pronajímatel oznámí nájemci návštěvu v přiměřené době předem.

(2) Ustanovení § 2219 odst. 2 platí i zde.

§ 2234

Pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.

Pododdíl 2

Zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu

Základní ustanovení

§ 2235

(1) Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

(2) Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu.

§ 2236

(1) Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.

(2) Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.

(3) Je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně.

§ 2237

Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

§ 2238

Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

§ 2239

Zakázaná ujednání

Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

§ 2240, § 2241zrušeno

Odevzdání bytu

§ 2242

(1) Není-li ujednána doba, kdy pronajímatel zpřístupní nájemci byt způsobilý k nastěhování a obývání, zpřístupní pronajímatel nájemci byt prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy smlouva nabyla účinnosti. Byt je zpřístupněn, obdržel-li nájemce klíče a nebrání-li mu nic v přístupu do bytu.

(2) Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav.

§ 2243

Byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.

§ 2244

(1) Není-li v ujednanou dobu byt způsobilý k nastěhování a obývání nebo je-li byt ve stavu, který neodpovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnout se nastěhovat. Nastěhuje-li se, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, jeho právo zaniká.

(2) Znal-li nájemce stav bytu již při uzavření smlouvy, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že nájemce stav bytu při uzavření smlouvy neznal, protože si jej neprohlédl, ačkoli pronajímatel včas a řádně vyzval nájemce k prohlídce.

§ 2245

Využije-li nájemce právo nenastěhovat se do bytu, není povinen platit nájemné po dobu, co vada trvá. Nastěhuje-li se, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel vadu neodstraní; to platí i v případě podstatné vady v poskytování plnění spojeného nebo souvisícího s užíváním bytu.

Nájemné a jiné platby

§ 2246

(1) Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

(2) Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

§ 2247

(1) Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

(2) Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

(3) Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

(4) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

§ 2248

Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.

§ 2249

(1) Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.

(3) Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.

(4) Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

§ 2250

(1) Provede-li pronajímatel stavební úpravy, které trvale zlepšují užitnou hodnotu pronajatého bytu či celkové podmínky bydlení v domě, anebo mají za následek trvalé úspory energie nebo vody, může se s nájemci dohodnout o zvýšení nájemného, nejvýše však o deset procent z účelně vynaložených nákladů ročně. Souhlasí-li s návrhem na takové zvýšení nájemného alespoň nájemci dvou třetin bytů v domě, platí zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, může pronajímatel navrhnout zvýšení nájemného z těchto důvodů ročně o tři a půl procenta z vynaložených nákladů; má se za to, že náklady byly vynaloženy účelně. K návrhu, který neobsahuje výši nájemného nebo nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.

§ 2251

(1) Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

(2) Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem.

§ 2252

(1) Požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů.

(2) Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

§ 2253

(1) Nedohodnou-li se strany o dlužném nájemném, nelze nájem vypovědět pro nezaplacení nájemného, uloží-li nájemce dlužné nájemné, popřípadě jeho spornou část do notářské úschovy a vyrozumí o tom pronajímatele.

(2) Domáhá-li se nájemce plnění ze smlouvy a pronajímatel odmítá plnit s námitkou nezaplacení nájemného, uloží nájemce dlužné nájemné, popřípadě jeho spornou část do notářské úschovy a vyrozumí o tom pronajímatele.

§ 2254

Jistota a smluvní pokuta

(1) Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

(2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

Práva a povinnosti stran

§ 2255

(1) Nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.

(2) Nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům, může nájemce v bytě i pracovat nebo podnikat.

§ 2256

(1) Pronajímatel udržuje po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů.

(2) Nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.

§ 2257

(1) Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.

(2) Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

§ 2258

Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.

Úpravy a jiné změny bytu nebo domu

§ 2259

Nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.

§ 2260

(1) Nevyžaduje-li se nájemcův souhlas k provedení úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu vyžadující vyklizení bytu, má pronajímatel právo započít s prováděním prací až poté, co se vůči nájemci zaváže poskytnout přiměřenou náhradu účelných nákladů, které nájemci vzniknou v souvislosti s vyklizením bytu, a zaplatí nájemci na tyto náklady přiměřenou zálohu.

(2) Nevylučují-li to okolnosti případu, sdělí pronajímatel nájemci nejméně tři měsíce před zahájením prací alespoň povahu těchto prací, předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být byt vyklizen a poučení o následcích odmítnutí vyklizení; zároveň se pronajímatel zaváže k náhradě podle odstavce 1 a uvede, jakou zálohu na náhradu nabízí.

(3) Neprohlásí-li nájemce pronajímateli do deseti dnů po oznámení, že byt na požadovanou dobu vyklidí, má se za to, že vyklizení bytu odmítl.

§ 2261

Je-li nutné vyklizení bytu nejdéle na dobu jednoho týdne, postačí oznámit nájemci alespoň deset dnů před zahájením prací. Lhůta k prohlášení nájemce se zkracuje na pět dnů.

§ 2262

(1) Odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytu zaniká.

(2) Prokáže-li pronajímatel účelnost úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu a nezbytnost vyklizení bytu, soud návrhu vyhoví; přitom může stranám uložit přiměřená omezení, která na nich lze rozumně požadovat. Před rozhodnutím o vyklizení bytu nelze práce provádět, ledaže soud provádění prací povolí.

§ 2263

(1) Souhlasí-li s tím pronajímatel, může nájemce provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu nebo domu. Nesouhlasí-li pronajímatel se změnou, která je nezbytná vzhledem k zdravotnímu postižení nájemce, člena jeho domácnosti nebo jiné osoby, která v bytě bydlí, aniž má k odmítnutí souhlasu vážný a spravedlivý důvod, nahradí pronajímatelův souhlas na návrh nájemce soud.

(2) Při skončení nájmu odstraní nájemce v bytě nebo domě změnu, kterou provedl, ledaže pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá.

§ 2264

(1) Zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu.

(2) Nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Nájemce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody, ledaže poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce odpovídá.

§ 2265

(1) Pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil.

(2) Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné.

(3) Neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.

§ 2266

Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinností pronajímatele.

§ 2267

Neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

§ 2268

(1) Ustanovení o poškození nebo vadě bytu se použijí obdobně, brání-li užívání bytu právo třetí osoby.

(2) Ustanovení o poškození nebo vadě bytu se použijí obdobně také tehdy, brání-li užívání bytu ustanovení zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci vydané na základě zákona.

§ 2269

(1) Ví-li nájemce předem o své nepřítomnosti v bytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas pronajímateli. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel.

(2) Nesplní-li nájemce svou povinnost podle odstavce 1, považuje se toto jednání za porušení povinností nájemce závažným způsobem; to neplatí, nenastane-li z tohoto důvodu vážná újma.

Společný nájem

§ 2270

(1) Uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě.

(2) Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.

§ 2271

Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.

Členové nájemcovy domácnosti

§ 2272

(1) Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.

(2) Pronajímatel má právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma.

(3) Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.

§ 2273

Sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu.

Podnájem

§ 2274

Nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

§ 2275

(1) V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

(2) Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.

§ 2276

Dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2274 a 2275, hrubě tím poruší svou povinnost.

§ 2277

Podnájem končí společně s nájmem. Končí-li nájem, sdělí to nájemce podnájemci s uvedením rozhodných skutečností; jimi jsou zejména den skončení nájmu a popřípadě i délka výpovědní doby a počátek jejího běhu.

§ 2278

Podnájem skončí nejpozději s nájmem.

Následky smrti nájemce

§ 2279

(1) Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

(2) Nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně tak to neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

(3) Splňuje-li více členů nájemcovy domácnosti podmínky pro přechod nájmu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na všechny společně a nerozdílně.

(4) Každá osoba splňující podmínky pro přechod nájmu může do jednoho měsíce od smrti nájemce písemně oznámit pronajímateli, že v nájmu nehodlá pokračovat; dnem dojití oznámení pronajímateli její nájem zaniká.

(5) Zemře-li nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.

§ 2280

Je-li členem nájemcovy domácnosti nájemcův potomek, má přednostní právo, aby na něho přešla práva a povinnosti z nájmu. Je-li takových osob více, přejdou práva a povinnosti z nájmu na všechny společně a nerozdílně; každá z nich však může sama za sebe prohlásit, že v nájmu nechce pokračovat.

§ 2281

(1) Přejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, má pronajímatel právo požadovat po něm jistotu, pokud zemřelý nájemce jistotu nesložil. To platí i v případě, že pronajímateli vznikne povinnost vypořádat jistotu s nájemcovým dědicem.

(2) Přejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti a zaplatil-li nájemce nájemné předem, vydá člen nájemcovy domácnosti dědici, co takovým zaplacením ušetřil nebo co nabyl.

§ 2282

Nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.

§ 2283

(1) Pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.

(2) Nájemcův dědic může nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. Právo vypovědět nájem má i ten, kdo spravuje pozůstalost.

§ 2284

Není-li nájemcův dědic znám ani do šesti měsíců ode dne nájemcovy smrti, může pronajímatel byt vyklidit; tím nájem zaniká. Věci z bytu pronajímatel uloží na náklad nájemcova dědice ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele; nepřevezme-li nájemcův dědic věci bez zbytečného odkladu, může je pronajímatel na jeho účet vhodným způsobem prodat.

Skončení nájmu

§ 2285

Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

§ 2286

(1) Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

(2) Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

§ 2287

Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.

§ 2288

(1) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době,

a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,

b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,

c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo

d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

(2) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že

a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,

b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

(3) Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

§ 2289

Dal-li pronajímatel nájemci výpověď z některého z důvodů uvedených v § 2288 odst. 2, je povinen nájemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Tato lhůta neběží po dobu potřebnou k úpravě bytu, bylo-li s úpravou započato nejdéle do dvou týdnů po vyklizení bytu a je-li v ní řádně pokračováno.

§ 2290

Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

§ 2291

(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

§ 2292

Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

§ 2293

(1) Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

(2) Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu.

(3) Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele.

§ 2294

Zařízení a předměty upevněné ve zdech, podlaze a stropu bytu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo bez poškození bytu nebo domu, přecházejí upevněním nebo vložením do vlastnictví vlastníka nemovité věci. Nájemce má právo žádat, aby se s ním pronajímatel bez zbytečného odkladu vyrovnal; to neplatí o tom, co nájemce provedl bez souhlasu pronajímatele. Vyrovnání je splatné nejpozději ke dni skončení nájmu.

§ 2295

Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

§ 2296

(1) Je-li v bytě věc, o které lze mít za to, že patří nájemci nebo členu jeho domácnosti, postará se pronajímatel o věc ve prospěch nájemce a na jeho účet. Nepřevezme-li nájemce tuto věc bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věc po předchozím upozornění nájemce na jeho účet vhodným způsobem prodat poté, co poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jedná-li se o věc, kterou nájemce nebo člen jeho domácnosti zjevně opustil.

Nájem služebního bytu

§ 2297

Je-li nájem bytu ujednán v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a je-li podle výslovného určení smlouvy pronajat byt služební, mohou být práva nájemce služebního bytu omezena. To platí i v případě, je-li v této souvislosti ujednán nájem domu.

§ 2298

(1) Nájem služebního bytu skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nájemce přestal vykonávat práci podle § 2297, aniž k tomu měl vážný důvod.

(2) Přestane-li nájemce vykonávat práci z důvodů spočívajících v jeho věku nebo zdravotním stavu, z důvodu na straně pronajímatele nebo z jiného vážného důvodu, skončí nájemci nájem služebního bytu uplynutím dvou let ode dne, kdy přestal vykonávat práci.

§ 2299

Zemře-li nájemce, nájem služebního bytu skončí. Osoba, která v bytě bydlela společně s nájemcem, má právo v bytě bydlet; vyzve-li ji však pronajímatel, aby byt vyklidila, je povinna tak učinit nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží.

Nájem bytu zvláštního určení

§ 2300

(1) Je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytu zvláštního určení.

(2) Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce.

§ 2301

(1) Zemře-li nájemce, nájem bytu zvláštního určení skončí a pronajímatel vyzve členy nájemcovy domácnosti, kteří v bytě žili ke dni smrti nájemce a nemají vlastní byt, aby byt vyklidili nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Nejsou-li v bytě takové osoby, pronajímatel vyzve nájemcovy dědice, aby byt vyklidili nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží.

(2) Pokud v bytě zvláštního určení žila ke dni smrti nájemce osoba zdravotně postižená nebo osoba, která dosáhla věku sedmdesáti let, která žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní byt, přejde na ni nájem ke dni smrti nájemce, pokud se pronajímatel s touto osobou nedohodnou jinak.

(3) Nájem bytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, popřípadě jeho právního nástupce.

Pododdíl 3

Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání

Základní ustanovení

§ 2302

(1) Ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

(2) Jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu.

§ 2303

Je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

§ 2304

(1) Nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu nebo z jiného ujednání stran, anebo z toho, co bylo možné důvodně očekávat při uzavření smlouvy, pokud by tato změna působila zhoršení poměrů v nemovité věci nebo by nad přiměřenou míru poškozovala pronajímatele nebo ostatní uživatele nemovité věci.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud se v důsledku změny poměrů na straně nájemce jeho činnost v některém ohledu změnila jen nepodstatně.

§ 2305

Nájemce může nemovitou věc, kde se nalézá prostor sloužící podnikání, opatřit se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu štíty, návěstími a podobnými znameními; pronajímatel může souhlas odmítnout, má-li pro to vážný důvod. Požádal-li nájemce o udělení souhlasu v písemné formě a nevyjádří-li se pronajímatel do jednoho měsíce, považuje se souhlas pronajímatele za daný.

§ 2306

Při skončení nájmu odstraní nájemce znamení, kterými nemovitou věc opatřil, a uvede dotčenou část nemovité věci do původního stavu.

§ 2307

Převod nájmu prostoru sloužícího podnikání

(1) Nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu.

(2) Ustanovení § 2306 se použije obdobně.

Skončení nájmu

§ 2308

Nájem na dobu určitou může nájemce vypovědět i před uplynutím ujednané doby,

a) ztratí-li způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor sloužící podnikání určen,

b) přestane-li být najatý prostor z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen, a pronajímatel nezajistí nájemci odpovídající náhradní prostor, nebo

c) porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci.

§ 2309

Jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby,

a) má-li být nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, odstraněna, anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat, nebo

b) porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

§ 2310

(1) Ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.

(2) Výpovědní doba je tříměsíční.

§ 2311

Ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou se použijí obdobně.

§ 2312

Jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

§ 2313

Vyklidí-li nájemce prostor sloužící podnikání v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou a přijatou nájemcem bez námitek.

§ 2314

(1) Vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu.

(2) Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne.

(3) Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

§ 2315

Náhrada za převzetí zákaznické základny

Skončí-li nájem výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Nájemce toto právo nemá, byl-li z nájmu vypovězen pro hrubé porušení svých povinností.

Pododdíl 4

Zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých

§ 2316

Základní ustanovení

(1) Nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

§ 2317

Pronajímatel se při předání věci nájemci přesvědčí, že věc je v dobrém stavu, předvede nájemci, že věc je funkční, pokud je to obvyklé, a seznámí nájemce s pravidly pro zacházení s věcí nebo mu pro to předá pokyny v písemné formě.

§ 2318

(1) Má-li věc vadu, pro kterou ji nelze řádně užívat nebo pro kterou ji lze užívat jen se značnými obtížemi, má nájemce právo, aby mu pronajímatel poskytl jinou věc sloužící témuž účelu.

(2) Po dobu, po niž nájemce nemohl věc řádně užívat vůbec nebo jen se značnými obtížemi, má nájemce právo na prominutí nájemného, anebo na slevu z nájemného nebo snížení nájemného; své právo musí nájemce uplatnit u pronajímatele do konce ujednané doby nájmu, jinak zanikne.

§ 2319

(1) Nájemce oznámí pronajímateli poškození, ztrátu nebo zničení věci bez zbytečného odkladu.

(2) Nájemce platí nájemné, dokud neoznámí pronajímateli poškození věci, pro které věc nemůže řádně užívat, anebo ztrátu nebo zničení věci; stejně tak platí nájemné, dokud je v prodlení s vrácením věci.

(3) Nájemce neodpovídá za opotřebení věci způsobené řádným užíváním.

§ 2320

(1) Nájemce má právo nájem kdykoli vypovědět. Výpovědní doba je desetidenní.

(2) Ustanovení o obnovení nájemní smlouvy po uplynutí doby nájmu za předpokladu, že pronajímatel o vrácení nepožádá, se nepoužije.

Pododdíl 5

Zvláštní ustanovení o nájmu dopravního prostředku

§ 2321

Základní ustanovení

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

§ 2322

(1) Pronajímatel odevzdá nájemci dopravní prostředek spolu s potřebnými doklady v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.

(2) Dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží.

(3) Není-li dopravní prostředek způsobilý k provozu podle odstavce 2, nájemce má právo odmítnout dopravní prostředek převzít, a zjistí-li nezpůsobilost dodatečně, má právo jej vrátit a žádat odstranění vady nebo odevzdání jiného dopravního prostředku, anebo zrušení smlouvy.

§ 2323

Nájemce dopravní prostředek pojistí, jen bylo-li to ujednáno.

§ 2324

Nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce.

§ 2325

(1) Nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

(2) Pronajímatel nahradí nájemci náklady, které nájemce vynaložil na údržbu; neuplatní-li nájemce toto právo u pronajímatele do tří měsíců od vynaložení nákladů, právo zanikne.

Pododdíl 6

Ubytování

§ 2326

Základní ustanovení

Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

§ 2327

(1) Ubytovaný má právo užívat prostor vyhrazený mu k ubytování, jakož i společné prostory ubytovacího zařízení (ubytovací prostor) a využívat služby s ubytováním spojené.

(2) Požádá-li o to ubytovaný, ubytovatel od něho převezme do úschovy peněžní prostředky, klenoty nebo jiné cennosti, ledaže to jsou věci nebezpečné nebo hodnotou či rozsahem pro ubytovací zařízení neúměrné. Ubytovatel může požadovat, aby mu byly věci k úschově předány v uzavřené nebo zapečetěné schránce.

§ 2328

Ubytovatel odevzdá ubytovanému ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistí mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním.

§ 2329

Ubytovaný užívá ubytovací prostor a přijímá služby s ubytováním spojené řádně; bez souhlasu ubytovatele nesmí v ubytovacím prostoru provádět podstatné změny.

§ 2330

(1) Ubytovaný může smlouvu vypovědět před uplynutím ujednané doby.

(2) Prokáže-li ubytovatel, že nemohl zabránit škodě, která mu vznikla předčasným zrušením ubytování ze strany ubytovaného, může žádat, aby mu ubytovaný škodu nahradil.

§ 2331

Ubytovatel může před uplynutím ujednané doby smlouvu vypovědět bez výpovědní doby, porušuje-li ubytovaný i přes výstrahu hrubě své povinnosti ze smlouvy, anebo dobré mravy.

ZÁKON

ze dne 25. října 2000

o hospodaření energií

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen „Unie“) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22) stanoví:

a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie,

c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,

d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,

e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování energie, včetně souvisejících činností,

b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,

c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,

d) energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství, kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit,

e) účinností užití energie míra efektivnosti nakládání s energií, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož způsobu nakládání s energií, vyjádřená v procentech,

f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení,

g) automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,

h) systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí chlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy,

i) systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí, při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy,

j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,

k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem,

l) jmenovitým chladicím výkonem systému klimatizace jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,

m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,

n) energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o zjištěních,

o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,

p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení,

q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,

r) celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve všech podlažích budovy nebo její ucelené části,

s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy,

t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově,

u) technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění, prostorovému chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů,

v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu,

w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů,

x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,

y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu,

z) ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká národní banka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská služba.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně,

b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,

c) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu,

d) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,

e) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven,

f) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením,

g) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

h) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,

i) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování,

j) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy,

k) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,

l) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,

m) chlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného stavu vnitřního prostředí,

n) podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy včetně podkroví.

HLAVA II

ENERGETICKÉ KONCEPCE

§ 3

Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.

(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.

(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.

(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.

(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2).

(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje4).

(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.

§ 4

Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce.

(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování.

(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.

(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí.

(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.

(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu4).

(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.

(8) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.

(9) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcí obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.

(10) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2), pokud je k tomu vyzván.

(11) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.

HLAVA III

STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE

§ 5

(1) Státní program na podporu úspor energie (dále jen „Program“) je jedním z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí.

(2) Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo.

(3) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou energie,

b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

f) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

h) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,

i) zavádění systémů hospodaření s energií, průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudků,

j) pobídky malým a středním podnikatelům18) vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign,

k) přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov a energetického hospodářství,

l) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnosti a energetických posudků,

m) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti,

n) poradenství a propagaci energetických služeb a energetických služeb se zaručeným výsledkem.

(4) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

HLAVA IV

NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

§ 6

Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie2) je povinen u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie, zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo zdrojů tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky, zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím právním předpisem.

(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití.

§ 6a

Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace

(1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni

a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání,

b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni

a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(3) Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.

(4) Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání může provádět pouze

a) energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písm. d), nebo

b) osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).

(5) Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání

a) pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem,

b) na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo

c) umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j).

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly,

c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,

d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy.

(7) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím kalendářním roce.

§ 7

Snižování energetické náročnosti budov

(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení

a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013,

b) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude

1. větší než 1500 m2, a to od 1. ledna 2016,

2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,

3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018,

c) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2 od 1. ledna 2020,

d) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“).

(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu. Stavebník nejpozději k datu podání žádosti o stavební povolení nebo žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, ohlášení stavby nebo podání žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost anebo k datu ohlášení takové změny a ostatní osoby podle věty první v případě větší změny dokončené budovy, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, nejpozději před zahájením této změny jsou povinni zajistit průkaz energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení

a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu,

b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu.

(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let.

(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni

a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,

b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace,

c) řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem,

d) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu,

e) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.

(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny

a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,

b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče,

c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,

d) u staveb pro rodinnou rekreaci13), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání,

e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 195 MWh za rok,

f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely,

g) u budov zpravodajských služeb,

h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití,

i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné,

j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

(6) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.

(8) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie, rozsah a způsob vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie a pravidla pro vytápění a měření a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7a

Průkaz energetické náročnosti

(1) Stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni

a) opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,

b) opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2,

c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

d) umístit průkaz v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu, pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m2, nebo podle odstavce 1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m2, a zároveň se jedná o budovu určenou k užívání veřejností,

e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.

(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni

a) opatřit si průkaz

1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. při pronájmu budovy,

3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,

b) předložit průkaz nebo jeho kopii

1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,

2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,

c) předat průkaz nebo jeho kopii

1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy,

e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchová po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu,

f) předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 průkaz nebo jeho kopii, a to do

1. 30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz již opatřil, nebo

2. 60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz dosud neopatřil.

(3) Vlastník jednotky5) je povinen prokazatelným způsobem pro naplnění povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat průkaz od společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a

a) předložit průkaz nebo jeho kopii

1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,

2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,

b) předat průkaz nebo jeho kopii

1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji jednotky,

2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,

d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchovává po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.

(4) Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově a musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),

b) být součástí dokumentace14) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15),

c) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6,

d) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti,

e) obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy; tato povinnost se nevztahuje na průkaz, který u budovy prokáže dosažení mimořádně úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6.

(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci.

(6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).

(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy.

(9) Průkaz pro ucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy.

(10) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.

§ 8

Energetické štítky

(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22).

(2) Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický štítek.

§ 8a

Ekodesign

(1) Seznam výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign23).

(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen

a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody s požadavky na ekodesign, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, a to podle prováděcího právního předpisu10) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign23),

b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar označení CE,

c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o shodě v českém jazyce.

(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen

a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,

b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce,

c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě,

d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy, poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign,

e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign.

(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozce. Neexistuje-li dovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.

(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.

(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign.

§ 9

Energetický audit

(1) Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1300000000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1100000000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5000 MWh.

(3) Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.

(4) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně.

(5) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií19), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.

(6) Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.

(7) Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů25). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Energetický audit musí

a) být proveden pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a

b) být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti,

c) být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity25).

(9) Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí

a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

b) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

§ 9a

Energetický posudek

(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro

a) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,

b) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,

c) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,

d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,

e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak,

f) stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.

(2) Energetický posudek je možné zajistit také pro

a) posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem26),

b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy,

c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,

d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu.

(3) Energetický posudek musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),

b) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5,

c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d),

1. součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,

2. pokud není třeba územního rozhodnutí, součástí projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, nebo

3. součástí dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení;

to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.

(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou

a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.

(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9b

Hospodárné užití energie ústředními institucemi

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou

a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,

b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,

c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,

d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení,

e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),

f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a

g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov.

(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.

(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

§ 10

Energetický specialista

(1) Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného ministerstvem

a) provádí energetický audit a zpracovává energetický posudek,

b) zpracovává průkaz,

c) provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, nebo

d) provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.

(2) Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty

a) fyzické osobě, která

1. složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou zkoušku musí složit též v případě, jestliže bylo této osobě zrušeno oprávnění podle § 10b odst. 2,

2. je plně svéprávná,

3. je bezúhonná a

4. je odborně způsobilá, nebo

b) právnické osobě, která

1. je bezúhonná a

2. určí alespoň 1 fyzickou osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen „určená osoba“); tato určená osoba musí být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle odstavce 1 a splňuje povinnost podle odstavce 8.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.

(4) Dále se bezúhonnost prokazuje

a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce,

b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle písmene a) nebo b).

(5) Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li

a) vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika, stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství21) nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru,

b) střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let praxe v oboru, nebo

c) vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo stavebnictví a má 5 let praxe v oboru.

(6) Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem v případě

a) fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost,

b) právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby.

(7) Energetický specialista je povinen

a) předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkaz, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo energetický posudek zadavateli,

b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

c) opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle odstavce 2 písm. b) bodu 3,

d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudku, průkazu, zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

e) předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, energetického auditu a energetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem,

f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět energetický audit a zpracovávat energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,

g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud

1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudek nebo průkaz, nebo

2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající osobu podle bodu 1,

h) uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, provedení energetického auditu a vypracování energetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené v prováděcím právním předpise a

i) oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle odstavce 2.

(8) Energetický specialista je dále povinen absolvovat vzdělávací akce zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a (dále jen „průběžné vzdělávání“) v období do 3 let od udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty nebo od ukončení posledního průběžného vzdělávání a získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání.

(9) Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce 8 prostřednictvím jím určené osoby.

(10) Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c) a g). Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy.

§ 10a

Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů

(1) Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí.

(2) Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky předá ministerstvu.

(3) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání, pravidla pro jmenování a jednání zkušební komise a odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energie, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

(5) Výběr vzdělávacích akcí a stanovení počtu kreditů za vzdělávací akci je prováděn odbornou komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí minimálně dvakrát za kalendářní rok. Pravidla pro výběr vzdělávacích akcí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10b

Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů

(1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(2) Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zruší v případě, že energetický specialista

a) přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

c) se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

d) neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 7 písm. i), nebo

e) požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty.

(3) Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká

a) fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou,

b) právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zavedení nucené správy, nebo

c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

(4) Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce 3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů bez zbytečného odkladu vyškrtne.

(5) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 10c

Seznam energetických specialistů

(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické osobě následující údaje

a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) jméno a příjmení,

c) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,

d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky,

e) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,

f) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

g) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou.

(2) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické osobě následující údaje

a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení osoby pověřené jednáním,

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

d) adresa sídla,

e) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,

f) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,

g) jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

(3) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.

§ 10d

Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů

(1) Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „osoba oprávněná provádět instalaci“) je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru

a) vodoinstalatérství,

b) topenářství,

c) montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel,

d) montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,

e) montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,

f) montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, nebo

g) kamnářství.

(2) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.

(3) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).

(4) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče,

b) datum narození,

c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,

d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.

§ 10e

Energetická služba

(1) Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly.

(2) Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám.

(3) Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně.

(4) Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené úspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém nese poskytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se zaručeným výsledkem obdobně.

(5) Smlouva o energetických službách se zaručeným výsledkem musí být písemná a musí dále obsahovat

a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie, kterých má být dosaženo,

b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,

c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie,

d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energie, které zahrnují minimálně

1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a

2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1,

e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,

f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb,

g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách,

h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,

i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,

j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a

k) sankce za porušení smluvních povinností.

§ 10f

Seznam poskytovatelů energetických služeb

(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb.

(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách.

(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

d) adresa místa trvalého pobytu a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách

a) název nebo obchodní firma,

b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

c) adresa sídla,

d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech.

§ 10g

Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb

Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která

a) o výmaz ze seznamu požádala,

b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,

c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo

d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.

§ 10h

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona

a) údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) adresa místa pobytu,

d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

f) omezení svéprávnosti,

g) datum úmrtí,

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

f) omezení svéprávnosti,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 11

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo

a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování,

b) zpracovává Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice, provádí jejich aktualizaci a vyhodnocení,

c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,

d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,

e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služeb,

h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,

i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty, vede seznam energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu5a),

j) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje,

k) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,

l) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

m) vede Systém monitoringu spotřeby energie,

n) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,

o) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,

p) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,

q) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla,

r) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.

(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.

§ 11azrušeno

HLAVA V

PŘESTUPKY

§ 12

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,

b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

d) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

e) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,

g) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství nesplní

1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3,

2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo

3. některou z povinností podle § 9a odst. 1 nebo 4,

h) jako vlastník budovy, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů

1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo

2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. e) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,

k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. d),

l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady

1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,

m) jako energetický specialista nebo osoba určená

1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,

2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),

3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,

4. zpracuje energetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e), odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k) nebo l) nebo odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo

b) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo 6.

§ 12a

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,

b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro

1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,

c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,

f) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

g) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,

i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce

1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,

j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství

1. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo

2. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a),

l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

m) jako energetický specialista

1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,

2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),

3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,

4. zpracuje energetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5,

n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d) nebo neuchová po dobu 3 let předanou grafickou část průkazu,

o) jako podnikatel,

1. nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, 8 nebo 9,

p) v rozporu s § 10d odst. 2 nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,

q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,

r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že

a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1

1. poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,

2. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku,

3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,

4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační listy výrobků v tištěné podobě,

5. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit,

6. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem,

7. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,

8. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června 2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019,

9. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu výrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo

10. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování,

b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování

1. u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek,

2. si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá,

3. nezpřístupní zákazníkům informační list výrobku, nebo

4. nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve,

c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování

1. neodkazuje ve všech reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické účinnosti,

2. z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem nepřijme okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky, které jsou stanoveny přímo použitelným předpisem upravujícím požadavky na štítkování a za které nese odpovědnost, nebo

3. u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání,

d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2,

e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3,

f) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nesplní opatření podle § 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e), nebo

g) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8a odst. 1 nesplní opatření podle § 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e).

(3) Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo

b) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. b) nebo § 9 odst. 9.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1 písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q) nebo r), nebo

b) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo 6, odstavce 1 písm. o) nebo s) nebo odstavce 2 nebo 3.

§ 12b

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání přestupku. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.

(2) Pokuty vybírá Státní energetická inspekce.

§ 13

Ochrana zvláštních zájmů

(1) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 3 nebo 4. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních závazná stanoviska, jedná-li se o výstavbu výroben elektřiny nebo výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona. Dále Státní energetická inspekce v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena povinnost vypracovat průkaz pro účely výstavby nové budovy nebo větší změny dokončené budovy u budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2.

(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při pořizování územní plánovací dokumentace v případě, že pro dané území je vydána územní energetická koncepce.

(3) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a závazná stanoviska podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu ve věcech územního plánování a stavebního řádu u staveb důležitých pro obranu státu17).

(4) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a závazná stanoviska podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu ve věcech územního plánování a stavebního řádu u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu podle stavebního zákona27).

(5) Závazná stanoviska podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2 vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce.

§ 13a

Kontrola

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign provádí Státní energetická inspekce.

(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.

HLAVA VI

STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE

§ 13b

(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.

(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla

a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,

b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj,

c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,

d) v Ústí nad Labem s působností pro Ústecký kraj,

e) v Liberci s působností pro Liberecký kraj,

f) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,

g) v Brně s působností pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina,

h) v Olomouci s působností pro Olomoucký kraj,

i) ve Zlíně s působností pro Zlínský kraj,

j) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský kraj.

(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.

(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 13c

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna

a) informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, energetickém posudku nebo průkazu, objednatele zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4,

b) na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách,

c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů splňují podmínky a účel poskytované dotace,

d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energie,

e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energie,

f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti.

(2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign. V této souvislosti je Státní energetická inspekce oprávněna

a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign,

b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign,

c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba,

d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,

e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je odstraněn protiprávní stav,

f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho znehodnocení,

g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energie.

(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva, je povinna ho seznámit s výsledky šetření.

(5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.

(6) Odvolání proti rozhodnutí o opatření podle odstavce 2 písm. e) a f) nemá odkladný účinek.

HLAVA VII

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 14

(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.

(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby

a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo

b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.


ČÁST DRUHÁ

ÚČINNOST

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 177/2006 Sb. Čl. II

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XXX

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 299/2011 Sb. Čl. II

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 318/2012 Sb. Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost o průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání nejstaršího oprávnění.

2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Průkazy energetické náročnosti budov zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a považují se za průkazy podle tohoto zákona s výjimkou průkazu podle § 7a odst. 1 písm. a).

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 103/2015 Sb. Čl. II

1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016.

5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tom případě se takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto zákona.

6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 3/2020 Sb. Čl. II

1. Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 5 let od jejího vydání.

2. Průkaz energetické náročnosti zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Energetický audit zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Naplnění povinnosti zpracovat energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím zavedeného a akreditovanou osobou certifikovaného systému environmentálního řízení podle harmonizované normy upravující systém environmentálního managementu je naplněním povinnosti provést energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínky průběžného vzdělávání stanovené v § 10a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonávat činnost energetického specialisty na základě svého dosavadního oprávnění, pokud splní podmínky průběžného vzdělávání podle bodu 5.

7. Kontroly systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle § 6a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provádějí od 1. března 2020.


Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.

1a) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.

2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4b) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

5) § 1190 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.

6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.

6e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.

6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.

6f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.

11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

14) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

15) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

17) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

18) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s. 36.

19) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií.

20) ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu.

21) Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.

22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU.

23) Například nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů, nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost.

24) Například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

25) ČSN ISO 50002 - Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití.

26) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

27) § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Daňové otázky - Nejčastější dotazy k dani z nemovitých věcí na rok 2021

V souvislosti s nabytím vlastnického práva k nemovité věci se vlastník této nemovité věci stává poplatníkem a má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí příslušnému správci daně (finančnímu úřadu) nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém nemovitou věc nabyl.

Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro stanovení daně, tj. poplatník nese břemeno tvrzení ohledně své daňové povinnosti.

Daňové přiznání se podává za nemovité věci nacházející se na území vyššího územního samosprávního celku (kraj). Seznam finančních úřadů a jim náležících územních pracovišť je zveřejněn na internetové adrese https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy.

Tiskopis daňového přiznání lze získat na všech územních pracovištích finančních úřadů. V elektronické podobě je ve formátu PDF k dispozici ke stažení na internetových stránkách Finanční správy (http://www.financnisprava.cz) v nabídce Daňové tiskopisy. Přímý odkaz je následující: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí lze také vyplnit elektronicky prostřednictvím aplikace elektronického podání (EPO) na internetových stránkách https://www.daneelektronicky.cz v sekci elektronická podání pro finanční správu – elektronické formuláře – Daň z nemovitých věcí – Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí - od roku 2011 včetně. Uvedená aplikace obsahuje veškeré číselníky nutné pro vyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Daňové přiznání je možné prostřednictvím této aplikace vyplnit a odeslat příslušnému finančnímu úřadu. Pokud nemáte uznávaný elektronický podpis či datovou schránku, můžete z aplikace EPO daňové přiznání vyexportovat do formátu PDF a vytisknout na tiskárně. Poté stačí přiznání pouze vlastnoručně podepsat a odeslat příslušnému správci daně.

Daňové přiznání můžete odevzdat osobně na podatelně příslušeného územního pracoviště, poslat poštou nebo datovou zprávou

  1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo
  2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

V souvislosti s nabytím vlastnického práva k podílu na nemovité věci se vlastník této nemovité věci stává poplatníkem daně a má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí příslušnému správci do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém nemovitou věc nabyl, pokud nepřiznal jiný ze spoluvlastníků celou nemovitou věc jako společný zástupce. V takovémto případě jsou předpisy a platby daně evidovány na osobním daňovém účtu společného zástupce. Platbu daně je oprávněn uhradit kterýkoliv z poplatníků, kteří mají společnou daňovou povinnost, s uvedením variabilního symbolu společného zástupce.

Pokud se spoluvlastníci nedohodnou na společném zástupci, mohou, a to pouze ve lhůtě do 31. ledna příslušného zdaňovacího období, podat daňové přiznání za svůj spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Pokud tak učiní alespoň jeden ze spoluvlastníků, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj spoluvlastnicky podíl na nemovité věci samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci. Tento postup nelze uplatnit u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem (pozemek je evidován parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence - tj. podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí). Jestliže některý ze spoluvlastníků nemovité věci daňové přiznání nepodá, správce daně mu stanoví daň z moci úřední, bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání.

Z výše uvedeného vyplývá, že je věcí dohody spoluvlastníků do termínu 31. ledna příslušného zdaňovacího období, zda bude na toto zdaňovací období předmětná nemovitá věc přiznána jako celek společným zástupcem nebo si každý ze spoluvlastníků samostatně přizná svůj spoluvlastnický podíl v souladu se shora uvedeným ustanovením.

V případě, že se spoluvlastníci rozhodnou, že si každý ze spoluvlastníků samostatně přizná svůj spoluvlastnický podíl, uvede v daňovém přiznání celou nemovitou věc a až ve výpočtové části listu daňového přiznání uvede příslušný spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Více informací ohledně vyplnění daňového přiznání naleznete v pokynech pro vyplnění, které jsou dostupné na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.

Obecně je daň z nemovitých věcí složena z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek.

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí.

Předmětem daně z pozemků nejsou:

  1. pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb,
  2. lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
  3. pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb,
  4. pozemky určené pro obranu České republiky,
  5. pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich.

Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky,

  1. zdanitelná stavba, kterou se rozumí dokončená nebo užívaná

    1. budova, kterou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, nebo
    2. inženýrská stavba uvedená v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí,
  2. zdanitelná jednotka, kterou se rozumí dokončená nebo užívaná jednotka.

Poplatníkem daně z pozemků je

  • vlastník pozemku,
  • stavebník, jde-li o pozemek zatížený právem stavby,
  • nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku,
    • který je v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem, nebo
    • s ním je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo
    • který je na základě rozhodnutí o privatizaci převeden na Ministerstvo financí,
  • uživatel pozemku – není-li vlastník pozemku znám.

U pozemků ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně

  • organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,
  • právnická osoba, která má právo užívat pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky.

U pozemků ve svěřenském fondu, v podílovém fondu a ve fondu obhospodařovaném penzijní společností jsou poplatníky daně tyto fondy.

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je

  • vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky,
  • nájemce nebo pachtýř je poplatníkem daně u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo u zdanitelné stavby, která není obytným domem,

    • jsou-li s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo
    • které jsou na základě rozhodnutí o privatizaci převedeny na Ministerstvo financí.

U zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví České republiky, je poplatníkem daně

  • organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, anebo
  • právnická osoba, která má právo užívat zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky.

U zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve svěřenském fondu, v podílovém fondu a ve fondu obhospodařovaném penzijní společností jsou poplatníky daně tyto fondy.

Povinnost podat daňové přiznání podle § 13a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), poplatníkovi vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně, čímž je i zahájení stavebního řízení na dosud nezastavěném pozemku, jehož výsledkem má být zdanitelná stavba tj. zpravidla budova, protože na základě těchto skutečností vzniká tzv. stavební pozemek (viz dále).

Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně,tj. zahájení stavebního řízení.

Stavebním pozemkem se podle § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí rozumí pozemek nezastavěný zdanitelnou stavbou, určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo která bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby.

Jak vyplývá z uvedeného ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí,pro účely daně z nemovitých věcí je stavebním pozemkem část pozemku o výměře odpovídající zastavěné ploše budoucí zdanitelné stavby. Pokud nemá být pozemek budovou zcela zastavěn, uvede se v daňovém přiznání jeho zbývající část jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. V daňovém přiznání se stavební pozemek uvádí na zdaňovací období následující po roce, v němž byl pozemek určen k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo která bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy.

Pro úplnost je nutné upozornit, že pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy.

V méně častých případech, kdy by se pozemek stal stavebním pozemkem a ještě v průběhu téhož roku byl zastavěn zdanitelnou stavbou (například montovanou či modulární stavbou umožňující rychlou realizaci), by stavební pozemek jako předmět daně vůbec nevznikl a daňové přiznání by na následující rok bylo podáno již za zdanitelnou stavbu.

Více informací ohledně vyplnění daňového přiznání naleznete v pokynech pro vyplnění, které jsou dostupné na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.

Ano, jestliže došlo k dokončení zdanitelné stavby a vznikl tak nový předmět daně z nemovitých věcí (dokončená stavba), vzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období následující po roce, v němž tento nový předmět daně vznikl, a to ve lhůtě do 31. ledna tohoto následujícího zdaňovacího období. Pro vyplnění daňového přiznání je nutné znát základní atributy stavby nutné pro stanovení daně, které se uvádějí do daňového přiznání. Část těchto údajů je uvedena na listu vlastnictví a část by měla být zřejmá ze stavební dokumentace.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je předmětem daně ze staveb a jednotek dokončená nebo užívaná budova (například budova obytného, resp. rodinného domu), kterou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

V méně častých případech, kdy by se pozemek stal stavebním pozemkem a ještě v průběhu téhož roku byl zastavěn zdanitelnou stavbou (například montovanou či modulární stavbou umožňující rychlou realizaci), by stavební pozemek jako předmět daně vůbec nevznikl a daňové přiznání by na následující rok bylo podáno již za zdanitelnou stavbu.

Více informací ohledně vyplnění daňového přiznání naleznete v pokynech pro vyplnění, které jsou dostupné na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.

Ano, jestliže došlo k užívání zdanitelné stavby a vznikl tak nový předmět daně z nemovitých věcí (užívaná stavba), vzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období následující po roce, v němž tento nový předmět daně vznikl, a to ve lhůtě do 31. ledna tohoto následujícího zdaňovacího období. Pro vyplnění daňového přiznání je nutné znát základní atributy stavby nutné pro stanovení daně, které se uvádějí do daňového přiznání. Část těchto údajů je uvedena na listu vlastnictví a část by měla být zřejmá ze stavební dokumentace.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je předmětem daně ze staveb a jednotek dokončená nebo užívaná budova (například budova obytného, resp. rodinného domu), kterou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Více informací ohledně vyplnění daňového přiznání naleznete v pokynech pro vyplnění, které jsou dostupné na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.

Povinnost podat daňové přiznání podle § 13a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), poplatníkovi vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka. Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka.

Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

Okolnosti rozhodné pro stanovení daně jsou ty, které mají vliv na výši daně, např. nabytí či pozbytí nemovitých věcí,

  • započetí stavby,
  • dokončení nebo užívání stavby,
  • přístavba zdanitelné stavby,
  • nástavba zdanitelné stavby,
  • obnova katastrálního operátu a jiné změny, při nichž se mění výměra, druh či účel užití nemovitých věcí
  • změna v osvobození
  • započetí užívání stavby nebo nebytové jednotky k podnikání atd.
  • revize v katastru nemovitostí
  • změny související se změnami v LPIS (aktualizace krajinných prvků apod.)

Podle ustanovení § 13 a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí poplatník není povinen podat daňové přiznání, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze

  1. ke změně sazeb daně,
  2. ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí,
  3. ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí,
  4. k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona o dani z nemovitých věcí nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty anebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou podle § 17a zákona o dani z nemovitých věcí a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, nebo
  5. ke změně místní příslušnosti.

Povinnost podat daňové přiznání podle § 13a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), poplatníkovi vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka.

Obvykle se přiznání k dani z nemovitých věcí podává do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka.

Jiná lhůta pro podání daňového přiznání je v případě, kdy nebylo do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení. V tomto případě je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu.

Ve specifických případech dražby nemovitých věcí je nutné vycházet z § 13a odst. 12 zákona o dani z nemovitých věcí, který stanovuje, že pokud nepřešlo do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž

  1. byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, nebo
  2. bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě.

Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

Povinnost podat daňové přiznání podle § 13a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“) poplatníkovi vzniká pouze v případě, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka.

Podle § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí se daňové přiznání nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla stanovena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně.

Podle ustanovení § 13 a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí poplatník není povinen podat daňové přiznání, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze

  1. ke změně sazeb daně,
  2. ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí,
  3. ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí,
  4. k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona o dani z nemovitých věcí nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty anebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou podle § 17a zákona o dani z nemovitých věcí a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, nebo
  5. ke změně místní příslušnosti.

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí lze nejjednodušeji vyplnit elektronicky prostřednictvím aplikace EPO na internetových stránkách https://www.daneelektronicky.cz v sekci elektronická podání pro finanční správu – elektronické formuláře – Daň z nemovitých věcí – Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí - od roku 2011 včetně. Uvedená aplikace obsahuje veškeré číselníky nutné pro vyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Daňové přiznání je možné prostřednictvím této aplikace vyplnit a odeslat příslušnému finančnímu úřadu. Pokud nemáte uznávaný elektronický podpis či datovou schránku, můžete z aplikace EPO daňové přiznání vyexportovat do formátu PDF a vytisknout na tiskárně. Poté stačí přiznání pouze vlastnoručně podepsat a odeslat místně příslušnému správci daně, jímž je ten finanční úřad, v jehož obvodu působnosti se nachází předmětná nemovitá věc.

Tiskopis daňového přiznání lze rovněž získat na všech územních pracovištích finančních úřadů. Seznam finančních úřadů a jim náležících územních pracovišť je zveřejněn na internetové adrese https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy.

V elektronické podobě je ve formátu PDF k dispozici ke stažení na internetových stránkách Finanční správy (http://www.financnisprava.cz) v nabídce Daňové tiskopisy. Přímý odkaz je následující: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu

Více informací ohledně vyplnění daňového přiznání naleznete v pokynech pro vyplnění, které jsou dostupné na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu.

Podle ustanovení § 13a odst. 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), ztratil-li ten, kdo byl poplatníkem daně z nemovitých věcí postavení poplatníka proto, že se v průběhu zdaňovacího období změnila jeho vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí (např. když všechny nemovité věci prodá, nebo tyto nemovité věci zanikly), je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

Protože zákon v tomto případě nestanoví formu podání, nebyl pro ně vydán zvláštní tiskopis, ale uvedenou skutečnost lze sdělit místně příslušnému správci daně neformálním podáním, obvykle dopisem, ze kterého je zřejmé, že daňový subjekt přestal být poplatníkem daně z nemovitých věcí.

V případě, že po prodeji nemovité věci bude daňový subjekt i nadále vlastníkem dalších nemovitých věcí podléhajících dani v obvodu místní působnosti téhož správce daně, podle § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí je povinen podat daňové přiznání, v němž změnu zohlední, a to ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, v němž pozbyl vlastnické právo k nemovité věci. V těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V řádném daňovém přiznání poplatník uvede všechny nemovité věci ve svém vlastnictví ke stavu k 1. 1. zdaňovacího období (kalendářní rok) na který je daň stanovována. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně.

Obecně placení daně z nemovitých věcí upravuje ustanovení § 15 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.

Daň z nemovitých věcí je splatná

  1. u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu zdaňovacího období,
  2. u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu zdaňovacího období.

Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce.

Daň z nemovitých věcí lze platit v hotovosti prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, poštovním poukazem na příslušný účet správce daně, v pokladně finančního úřadu nebo územního pracoviště nebo bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně. Platbu je nutné poukázat tak, aby v den její splatnosti byla připsána na příslušný účet správce daně. Pro úplnost uvádíme, že veškeré informace, jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu, jsou zveřejněny na internetových stránkách Finanční správy České republiky na adrese: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/placeni-dani.

Finanční správa České republiky poskytuje poplatníkům službu placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím soustředěné inkasní platby obyvatelstva (SIPO). V případě zájmu o využití této služby naleznete více informací na stránkách: http://www.financnisprava.cz/sipo.

Poplatníci, kteří nevyužívají SIPO, mají možnost využít službu zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím e-mailu, jako elektronickou náhradu za složenku pro placení daně z nemovitých věcí. V případě zájmu o využití této služby naleznete více informací na stránkách: www.financnisprava.cz/email.

Složenkou
Finanční správa České republiky každoročně rozesílá složenky pro placení daně, které jsou zpravidla doručovány nejpozději do 25. května. V případě, že jste daňové přiznání správně vyplnil a podal na finanční úřad již v předchozím zdaňovacím období a nedošlo u Vás k dalším změnám okolností rozhodných pro stanovení daně z nemovitých věcí na současné zdaňovací období (např. nedošlo ke změně koeficientů, průměrné ceny zemědělského pozemku atd.), můžete buď vypočtenou daň rovnou uhradit jedním z níže uvedených způsobů, případně můžete vyčkat na složenku pro placení daně z nemovitých věcí a uhradit daň až na jejím základě. V případě, že by Vám složenka nebyla ve výše uvedeném termínu zaslána, je vhodné kontaktovat svého správce daně. Více informací ohledně složenek pro placení daně z nemovitých věcí naleznete na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/Slozenky-pro-placeni-dane-z-nemovitych-veci .

Datovou schránkou
Pokud je daňový subjekt fyzická osoba a má zřízenu datovou schránku fyzické osoby, je mu informace o daňové povinnosti zasílána správcem daně do datové schránky. V případě právnické osoby je tato informace zasílána do datové schránky právnické osoby.

Prostřednictvím soustředěné inkasní platby obyvatelstva (SIPO)
Finanční správa České republiky poskytuje poplatníkům službu placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím (SIPO). V případě zájmu o využití této služby naleznete více informací na stránkách: http://www.financnisprava.cz/sipo.

E-mailem
Poplatníci mají možnost využít službu zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím e-mailu, jako elektronickou náhradu za složenku pro placení daně z nemovitých věcí. V případě zájmu o využití této služby naleznete více informací na stránkách: www.financnisprava.cz/email.

Daň z nemovitých věcí lze platit v hotovosti prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, poštovním poukazem na příslušný účet správce daně, v pokladně finančního úřadu nebo územního pracoviště nebo bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně. Platbu je nutné poukázat tak, aby v den její splatnosti byla připsána na příslušný účet správce daně. Pro úplnost uvádíme, že veškeré informace, jak správně zaplatit daň, jsou zveřejněny na internetových stránkách Finanční správy České republiky na adrese: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/placeni-dani.

V případě, že poplatník požaduje vyčíslení daně z nemovitých věcí za jednotlivé nemovité věci, je možné požádat příslušného správce daně (formou podání podle § 71 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, tj. nejlépe formou vlastnoručně podepsaného dopisu) o vystavení tzv. Informace o výši daně z nemovitých věcí na dané zdaňovací období (dále jen „informace“). Tato informace obsahuje údaje o jednotlivých nemovitých věcech a výši daně dle nemovitých věcí tak, jak byly poplatníkem uvedeny v daňovém přiznání. Vzhledem k tomu, že většina poplatníků tyto informace nepožaduje, je tato informace zasílána pouze na základě žádosti poplatníka.

Žádost o zaslání informace je nutné adresovat na místně příslušného správce daně, jímž je ten finanční úřad, v jehož obvodu působnosti se nachází předmětné nemovité věci, neboť správu daně vykonávají podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 456/2011., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, finanční úřady, a to na území jednotlivých krajů prostřednictvím svých územních pracovišť.

Seznam finančních úřadů a jim náležících územních pracovišť je zveřejněn na internetové adrese https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy.

TOP